Dlouhá cesta výzkumu „šedých zón“ do povědomí norské společnosti. Rozhovor s Hansem Otto Frølandem o potřebě širšího pohledu na druhou světovou válku. Dějiny a současnost, XLVI (2024), č. 6, s. 43–45
Dějinný výklad norské situace během druhé světové války procházel různými fázemi a některé revizionistické interpretace narážely na nepochopení, a trvalo dlouhá léta, než se jim dostalo relevantního přijetí. Rozhovor s Hansem Otto Frølandem nahlíží problematiku podrobněji především s ohledem na společenskou paměť. Jak říká H. O. Frøland: „Důležité je, aby byl celkový pohled na situaci širší, aby se do něho vešli nejen hrdinové a poražení, ale také všichni, kteří se pohybovali v širokém prostoru mezi odbojáři a kolaboranty. Norský poválečný narativ například pominul roli Sovětského svazu, který osvobodil norské severní oblasti.“ A jak norská společnost reaguje na výsledky historických výzkumů? Spíše je přijímá, nebo dochází k jejich zpochybňování? Krátká odpověď zní, že proti kritickému přijetí dnes už nikdo organizovaně nevystupuje. Ale byla to dlouhá cesta. Dnes vedle sebe existuje řekněme příběh z univerzální perspektivy, významně zaměřený na lidskoprávní problematiku, i výzkum šedých zón…“
