Hans Otto Frøland: „Nevhodný hospodářský vztah s nepřítelem“. Norsko po okupaci nacistickým Německem. Dějiny a současnost, XLVI (2024), č. 6, s. 38–42
V červnovém čísle časopisu Dějiny a současnost byl publikován článek vedoucího norské části realizačního týmu projektu prof. H. O. Frølanda, který přibližuje výsledky jeho dlouhodobého výzkumu o hospodářské spolupráci s okupanty v Norsku v letech druhé světové války.
Článek se věnuje kolaboraci Norů v rámci ekonomických vztahů. V rámci hledání spravedlnosti a odplaty po druhé světové válce, kdy bylo tehdy třímilionové Norsko okupováno nacistickým Německem (1940–1945), si v Norském království vyslechlo rozsudek za kolaboraci s nepřítelem 46 085 osob. Naprostá většina z nich byla odsouzena za politicky a ideologicky motivovanou zradu. Oproti tomu za zradu v hospodářské oblasti policie řešila 16 000 případů, což není v zásadě mnoho, vezmeme-li v úvahu, že do německé válečné mašinérie byla brzy po invazi vtažena velká část norské civilní ekonomiky a na plnění německých zakázek se podílelo 15 až 30 % z celkového počtu přibližně jednoho milionu zaměstnanců. Odsouzeno bylo ale jen 3355 občanů. Fenomén, který se obecně označuje jako hospodářská kolaborace, byl nejasnou, „šedou“, zónou, která vnesla nejasnosti do řízení o poválečných právních postizích…
Rozsah hospodářské spolupráce Norů s nepřítelem samozřejmě do populárního příběhu příliš nezapadal. V norském diskurzu se nepoužíval termín kolaborace – ten se vztahoval výhradně na zahraniční kontext, především ve spojitosti s Francií. Národní diskurz jednoduše odkazoval na národní zradu (landssvik), ale zahrnoval i hospodářskou zradu. Ačkoli nikdy nezpochybňoval binární nadřazený narativ, diskurz jasně odsuzoval válečné zisky, což bylo nejjasnější kritérium pro vynesení rozsudku za hospodářskou kolaboraci.